Komponenten für die Teufelproduktion 14 cm
Der Code: | 1809372 |
Der Strichcode EAN: | 8595603446406 |
Hersteller: | Made in PCR |
De Marke: | Ozdoby, dekorace, tvorba |
![]() |
Čert je ve slovanském folklóru ďábel či jemu podobná bytost. Na rozdíl od teologických ďáblů nesou čerti i jisté rysy vycházející pravděpodobně ze slovanského archaického náboženství a nemusí mít vždy čistě negativní charakter.
Českému čertovi doprovázejímu svatého Mikuláše se podobá Krampus vystupující ve stejné roli v Bavorskua Rakousku.
V češtině má slovo čert řadu variant a to především z důvodu tabu s ním spojovaným. Jedná se například o výrazy jako rohatý, nedobrý, čechman, čerchmant, červivec, čmert, jabl, ďas, diblík a další. Václav Machek spojoval slovo čert s bylinou čertkus luční, která je v souvislosti s čertem zmiňována v Mattioliho herbáři z 16. století. Podle Zdeňka Váni souvisí slovo čert s rytím čar a čarováním. Jeho označení může být náhradou za předkřesťanské běs, které kolem 14. století začalo ustupovat právě slovu čert a z řečtiny pocházejícímu ďábel.
Podoba čerta splývá s lidovým obrazem ďábla. Jedná se o muže s rohy, drápy, ocasem a kopytem, někdy oblečeného jako myslivec v zelené vestě a červeném klobouku, jindy oblečený v černé. Může se také objevit v podobě zvířete, například kozla nebo černého psa. V českém folklóru je s čertem spojována celá řada místních pověstí, jsou známy například čertovy kameny, stopy a brázdy nebo je mu přisuzována postavení hradu, zdi či brány. Pro zahnání či zahubení čertů či ďáblů je využíván nějaký náboženský úkon: křesťanský pozdrav, náboženská píseň, Modlitba, opsáním kříže hostií, případně bylina jestřábník či turan.
Mezi časté motivy o interakci člověka s čertem či ďáblem patří:
- muzikanti hrající čertům
- pakt s ďáblem a případné vyvázání se z něj či zachránění upsané duše
- za upsání duše člověk získává skřítka plivníka
- přivolání čerta dívkou s kterou nikdo netančí či si ji nikdo nechce vzít, případný následný tanec a odnesení do pekla či zachráněna. Namísto čerta může v příběhu figurovat upír či vodník.
- čert přichází pro křivopřísežníka, člověka klejícího, hříšníka či povzbuzuje sebevraha
- krutý pán slouží po smrti jako čertův kůň
- čert může též krást lidské děti a nahrazovat je podhozenci, ačkoliv tak většinou činí divá žena
Dieser Artikel wurde noch nicht diskutiert. Wenn Sie der erste sein wollen, dann klicken Sie auf knopf Kommentar hinzufügen
Čert je ve slovanském folklóru ďábel či jemu podobná bytost. Na rozdíl od teologických ďáblů nesou čerti i jisté rysy vycházející pravděpodobně ze slovanského archaického náboženství a nemusí mít vždy čistě negativní charakter.
Českému čertovi doprovázejímu svatého Mikuláše se podobá Krampus vystupující ve stejné roli v Bavorskua Rakousku.
V češtině má slovo čert řadu variant a to především z důvodu tabu s ním spojovaným. Jedná se například o výrazy jako rohatý, nedobrý, čechman, čerchmant, červivec, čmert, jabl, ďas, diblík a další. Václav Machek spojoval slovo čert s bylinou čertkus luční, která je v souvislosti s čertem zmiňována v Mattioliho herbáři z 16. století. Podle Zdeňka Váni souvisí slovo čert s rytím čar a čarováním. Jeho označení může být náhradou za předkřesťanské běs, které kolem 14. století začalo ustupovat právě slovu čert a z řečtiny pocházejícímu ďábel.
Podoba čerta splývá s lidovým obrazem ďábla. Jedná se o muže s rohy, drápy, ocasem a kopytem, někdy oblečeného jako myslivec v zelené vestě a červeném klobouku, jindy oblečený v černé. Může se také objevit v podobě zvířete, například kozla nebo černého psa. V českém folklóru je s čertem spojována celá řada místních pověstí, jsou známy například čertovy kameny, stopy a brázdy nebo je mu přisuzována postavení hradu, zdi či brány. Pro zahnání či zahubení čertů či ďáblů je využíván nějaký náboženský úkon: křesťanský pozdrav, náboženská píseň, Modlitba, opsáním kříže hostií, případně bylina jestřábník či turan.
Mezi časté motivy o interakci člověka s čertem či ďáblem patří:
- muzikanti hrající čertům
- pakt s ďáblem a případné vyvázání se z něj či zachránění upsané duše
- za upsání duše člověk získává skřítka plivníka
- přivolání čerta dívkou s kterou nikdo netančí či si ji nikdo nechce vzít, případný následný tanec a odnesení do pekla či zachráněna. Namísto čerta může v příběhu figurovat upír či vodník.
- čert přichází pro křivopřísežníka, člověka klejícího, hříšníka či povzbuzuje sebevraha
- krutý pán slouží po smrti jako čertův kůň
- čert může též krást lidské děti a nahrazovat je podhozenci, ačkoliv tak většinou činí divá žena